Dnes Karlovy Vary právem patří mezi nejznámější lázně v Evropě.

Historické jádro lázeňského města podél řeky Teplé bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou v roce 1992. Jedná se o stavby typického lázeňského charakteru jako jsou budovy lázní, historické hotely či lázeňské kolonády. Mezi nejznámější památky patří hotelový komplex Thermal, Grandhotel Pupp, Alžbětiny lázně, Císařské lázně, Vřídelní kolonáda a mnoho dalších. Nad lázeňským centrem se také nacházejí rozhledny a četné vyhlídky doplněné různými pamětihodnostmi.

Lázeňské budovy

Z původně šesti lázeňských provozů se do současnosti zachovaly pouze čtyři, z nichž pouze dva slouží stále svému původnímu účelu.

Císařské lázně (Lázně I)

Byly postaveny na sklonku 19. století. V budově Císařských lázních se nacházelo 120 koupelen a kabin a také císařská vana. Zanderův sál sloužící původně jako tělocvična se na rozhraní 80. a 90. let 20. století změnil na kasino. V roce 2010 se stala budova lázní národní kulturní památkou.

Vřídelní lázně (Lázně II) byly situovány poblíž Vřídla a nabízely vřídelní a uhličité koupele. V roce 1940 byly lázně zrušeny a v roce 1947 zbourány.

Kurhaus (Lázně III)

Byly postaveny mezi lety 1864-66 a svému účelu slouží do dnes. Původně byly v budově parní lázně s bazénem a vany pro uhličité koupele a rašelinové zábaly.

Nové Lázně (Lázně IV)

Slouží v současnosti jako nákupní centrum. V minulosti zde ale také sídlil městský úřad. Budova byla postavena koncem 19. století.

Alžbětiny lázně (Lázně V)

Nesou jméno císařovny Alžběty Bavorské (Sissi). Budova byla postavena začátkem 20. století. Během rekonstrukce na rozhraní 60. a 70. let 20. století se staly lázně největším balneoprovozem na území Československa. Při rekonstrukci byly lázně doplněny také o bazén. Další rekonstrukce proběhla v roce 2002.

Sluneční lázně (Lázně VI)

Jsou nedochovanou památkou. Lázně byly nejmladšími karlovarskými lázněmi postavenými v roce 1927. Budova byla zbourána v roce 2006 ze statických důvodů. Na místě budovy byl vybudován Bytový dům.

Z 28 karlovarských pramenů je 16 zachyceno a 13 se používá pro pitné kúry.

Kolonády

Ve městě se nachází celkem pět kolonád

Sadová kolonáda

Vystavěna byla v letech 1880-81 z litinových dílců vyrobených Mariánskou hutí železáren v Blansku. Dvouramenná 50m dlouhá kolonáda v neorenesančním stylu stojí na štíhlých korintských sloupech, nároží tvoří šestiboké pavilony. Původně sloužila jako promenáda k sousednímu Blanenskému pavilonu a byla spojena s letní restaurací. Blanenský pavilon byl nicméně v roce 1966 zbourán, aby ustoupil přilehlým Dvořákovým sadům. V roce 2002 byla rekonstruována. Kolonáda slouží pro pití Sadového pramene, nicméně vývěr pramene je umístěn ve Vojenské lázeňské zotavovně. Koncem osmdesátých let 20. století byl objeven další pramen, pojmenovaný jako Hadí pramen. Jeho odběr byl umístěn v západním pavilonu. Řadí se svou teplotou 30°C mezi chladnější a je považován za nejchutnější karlovarský pramen.

Mlýnská kolonáda

Je největší kolonádou v Karlových Varech a měří celkem 132m, její střechu nese 124 korintských sloupů. Byla vystavěna v letech 1871-81 v neorenesančním slohu. V roce 1893 byla prodloužena. Balustráda kolonády je zdobena 12 sochami - alegoriemi 12 měsíců roku. Využívá se také ke společenským akcím a koncertům. Je chráněna jako kulturní památka. V současné době kryje kolonáda pět pramenů, Skalní pramen, pramen Libuše, pramen Kníže Václav I a II, Mlýnský pramen, který se plní do lahví a vyváží a pramen Rusalka. U kolonády se nachází ještě Pavilon s pramenem Svoboda.

Tržní kolonáda

Kolonáda se nachází na levém břehu řeky Teplé a je kulturní památkou. Zastřešuje pramen Karla IV, Zámecký pramen dolní a Tržní pramen. Stavba je bohatě vyřezávanou, otevřenou stavbou z počátku 20. století, postavenou ve švýcarském stylu. Tržní kolonáda je ze tří stran uzavřena dřevěnými stěnami, její průčelí tvoří sloupová arkáda. Objekt vznikl v místech, kde původně stály nejstarší karlovarské lázně. U vývěru pramene Karla IV. si podle pověsti sám císař léčil nemocné končetiny. V prostoru levého křídla kolonády nad vývěrem pramene Karla IV. je umístěn bronzový reliéf z roku 1939, který zachycuje pověst o objevení Vřídla.

Zámecká kolonáda a věž

Je částečně přístupná lázeňská památka. Je situována na skalním masivu spolu se Zámeckou věží nad Tržní kolonádou. Kolonáda v minulosti často měnila svou podobu a v letech 1911-13 získala secesní vzhled. Znovu přestavěna byla v letech 2000-01 na léčebné zařízení. Od této doby je přístupný pouze altánek s vývěrem Horního zámeckého pramene. Zbylá část kolonády je přístupná pouze hostům lázní.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a roku 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. století. Dnes označovaná jako zámecká věž.

Vřídelní kolonáda

Nachází se v centru lázeňského území pod kostelem svaté Máří Magdaleny na pravém břehu řeky Teplé. Částečně tvoří most pro pěší nad touto řekou. Kryje nejznámější a nejoblíbenější karlovarský minerální pramen Vřídlo. V prostoru kolonády je kromě gejzíru Vřídla umístěno pět pitných stojanů s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41 °C. Vřídlo krylo v minulosti mnoho staveb, altánek, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Současná kolonáda s předpokládanou životností 80 let byla vybudována v letech 1969-75. Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Od roku 2008 je ve staré části vřídelního podzemí opětovně zpřístupněna exkurzní trasa pro veřejnost, kde mohou návštěvníci obdivovat sintrové povlaky na stěnách chodeb, pozůstatky starého potrubí, a seznámit se s procesem vzniku vřídlovce i pokamenováním, obrůstáním suvenýrů vřídlovcem. Známé jsou například tzv. karlovarské kamenné růže. Kolonáda neslouží jen jako krytý prostor pro pitné kúry a odpočinek pacientů, ale z hlediska balneotechnického představuje uzlový bod rozvodů vřídelní vody. Je zde též provozní středisko Správy pramenů a kolonád.

Církevní památky

Kostel sv. Máří Magdaleny

Jednolodní barokní stavba na Kostelním náměstí z let 1732-36, postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na půdorysu elipsy s výklenky pro kaple, s výrazně plasticky modelovanými římsami a kruchtou. V průčelí vystupuje dvouramenné schodiště a dvě věže s cibulovitými báněmi. Nástropní malby a oltářní obraz namaloval Eliáš Dollhopf, hlavní oltářní obraz od J. J. Madyho znázorňuje Krista při zjevení Marii Magdaléně, dvě gotické sochy madony, čtyři sochy na hlavním oltáři řezal Jakub Eberle a představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra; pod podlahou je krypta.

Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla

V letech 1893-1897 navržený architektem Gustavem Wiedermannem, na tř. Krále Jiřího, je pětikopulovitá stavba dle vzoru byzansko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy. Byl postaven za přispění mecenášů z řad ruské aristokracie.

Kostel sv. Urbana

Kostel sv. Urbana Rybáře, byl přestavěn po roce 1500 s využitím původních prvků staršího objektu. Je nejstarší zachovanou církevní stavbou města. Pochází totiž patrně ze 2. poloviny 13. století. V letech 1938-39 byl již bývalý kostel přeměněn v památník obětem 1. světové války. Počátkem 90. let 20. stol. byl zcela zdevastován, dnes je postupně opravován.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Nedaleko kostela sv. Urbana je pseudorománský trojlodní kostel zbudovaný v letech 1904-06. V interiéru umístěna část barokního inventáře ze zrušeného kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru v Doupovských horách.

Kostel svatého Petra a Pavla

Do roku 1946 evangelický kostel, byl postaven v novorománském stylu v roce 1856. Roku 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Vnitřní zařízení kostela tvoří zajímavý oltářní obraz Nanebevstoupení Krista. V lodi kostela jsou umístěny temperované dřevěné lavice a kovová křtitelnice.

Kostel sv. Anny

Poutní kostel sv. Anny v Sedlci postaven v letech 1739-48. Stojí v obci s historií sahající do 11. století. Barokní oltář, starobylá socha sv. Anny s Marií a děťátkem.

Kostel sv. Ondřeje

Řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. století, původně gotický, několikrát stavebně upravován. Přilehlý hřbitov zrušen roku 1911, změněn na Mozartovy sady.

Kostel sv. Lukáše

Anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877. Postaven v novogotickém stylu za finanční podpory mecenášů z řad anglických lázeňských hostů.

Kostel Nanebevstoupení Páně

Nachází se ve Staré Roli a je z roku 1909, na místě starší kaple z roku 1823.

Kaple a další církevní památky

Kaple Ecce homo z roku 1897, u školy Jana Palacha, upravena roku 1991. Kaple Ecce homo z roku 1900, pod rozhlednou Diana. Kaple Panny Marie Bolestné v lázeňských lesích za hotelem Pupp. Zaniklá kaple Panny Marie Krásenské z roku 1800. Kaple sv. Vavřince z 18. století, u křižovatky ulic Libušina, Nebozízek a Tylova. Schwarzova kaple, tř. Petra Velikého, pozdně barokní kaple, často se objevuje na Goethových kresbách. Kaple Panny Marie z roku 1700, Mariánská ulička, postavena z podnětu hraběte Šternberka, v roce 1879 přestavěna v novogotickém stylu.

Na Sovové stezce ruiny románského kostelíku sv. Linharta ze 13. století leží nedaleko lesní kavárny Linhart. Nejstarší stavební památka Karlových Varů, prvá zmínka z roku 1246. U ní stejnojmenná pseudogotická hranolová kaple z režného zdiva z roku 1838.

Židovský hřbitov a synagoga

Nachází se v karlovarské čtvrti Drahovice, v těsném sousedství městského hřbitova. Je dodnes funkční, byl založen v roce 1869 a nejstarší náhrobky pocházejí z konce 19. století. Celkem je zde přes 700 náhrobních kamenů. Na hřbitově je také památník židovských vojáků padlých v 1. světové válce a pomník obětem nacismu a židovským vojákům padlým v 2. světové válce, který stával v letech 1956-83 na místě Velké synagogy v Sadové ulici. Je zde pohřbena řada lázeňských hostů z různých zemí. Karlovarská židovská komunita přestala existovat v roce 1939. V roce 1945 byla její činnost obnovena.

Synagoga v Karlových Varech, neboli Tempel, stála v lázeňském městě mezi lety 1877-1938. Během tzv. Křišťálové noci (10. listopadu 1938) v pozdním odpoledni byl vypleněn vzácný interiér, synagoga vypálena a srovnána se zemí nacisty.

Rozhledny a vyhlídky

Diana

Rozhledna nacházející se 556 m n. m., západně od lázeňského centra. Celková výška rozhledny je 40 metrů, ochoz je ve výšce 35 metrů. Při výstupu je nutno zdolat 150 schodů, lze ale využít výtah pro 8 osob. U rozhledny byl v roce 2015 otevřen Motýlí dům. Roku 1909 byl odsouhlasen projekt na výstavbu lanové dráhy, která byla dokončena roku 1912. S výstavbou rozhledny bylo započato v roce 1913 a dne 27. května 1914 byla slavnostně otevřena.

Aberg (Doubská hora)

Rozhledna na Doubské hoře vysoké 610 m n. m., v Slavkovském lese, západně od lázeňského centra, 500 metrů nad přehradou Březová. První dřevěná rozhledna zde stála od roku 1845, ta však shořela. Jako náhrada za ní byla postavená kamenná rozhledna roku 1862. V roce 1878 byla přistavěna kavárna. Kvůli dezolátnímu stavu ji město v roce 1904 nechalo strhnout a postavit v roce 1905 novou. Za dob socialismu sloužila jako školicí a rekreační středisko. V roce 1995 byl objekt prodán soukromníkovi, který zde po rekonstrukci v roce 1997 otevřel hotel Aberg. V roce 2000 byl poblíž rozhledny vybudován ruský kostelík sv. Nikolaje.

Vyhlídka (rozhledna) Karla IV.

Rozhledna na Jižním (Hamerském) vrchu 514 m n. m. mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Rozhledna je chráněna jako kulturní památka. Byla postavena roku 1877. V roce 2001 došlo k celkové opravě. Stavba je přesnou napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu v pseudogotickém slohu.

Goethova vyhlídka (rozhledna)

Je 42 metrů vysoká rozhledna s výletní restaurací, stojí na Výšině věčného života 636 m n. m. Vyhlídka byla postavena mezi lety 1888-89. Rozhledna měnila opakovaně během své historie jména. V 70. letech 20. století byla rekonstruována. Koncem 90. let 20. století byla vyhlídka uzavřena a začala pustnout. V roce 2017 započala rekonstrukce vyhlídky, která byla dokončena na podzim roku 2018. Od 3. 5. 2019 je rozhledna znovu přístupná veřejnosti.

Vyhlídky

Mayerův gloriet, též někdy nazývaný vyhlídka Jelení skok, je odpočinkovým místem s vyhlídkovým altánem na město. Socha Kamzíka, zvaná Jelení skok byla vytvořena v roce 1851 sochařem Augustem Kissem na žádost barona Lützowa, který chtěl tímto činem zesměšnit pověst o založení Karlových Varů.Tři kříže v lázeňských lesích severozápadně od města, kolem roku 1640 byly na vrcholu umístěny tři velké dřevěné kříže. Roku 1997 zde byl znovu vystavěn vichřicí zničený altán Camera obscura a tři roky poté na prostranství před kříži byl postaven nový vyhlídkový altán. Ottova výšina odkazuje svým názvem na prvního řeckého krále, který navštívil během 19. století Karlovy Vary celkem pětkrát. Žulový sloup zakončený koulí a pozlaceným křížem, který se nachází nedaleko vyhlídky, byl vztyčen v roce 1852 za přítomnosti samotného krále Otty I. V roce 2008 byl sloup rekonstruován. Z vyhlídky se nabízí výhled na centrum města.

Památkově chráněné hotely a jiné objekty

Grandhotel Pupp

Historie hotelu začíná již začátkem 18. století, kdy Anton Deiml postavil tehdy v poměrně velké vzdálenosti od centra města lusthaus s názvem Saský sál. Pár let poté město nechalo postavit v sousedství tzv. Český sál. Ve druhé polovině 18. století odkoupil Český sál cukrář Johann Georg Pupp, spojit Český a Saský sál se nicméně podařilo až jeho vnukům. V 90. letech 19. století došlo k přestavbě na hotelový komplex.

Hotel Beseda

Dnes obytný dům s historickou vazbou na počátky české komunity v Karlových Varech, která v druhé polovině 19. století založila spolek Slovanská beseda. V návaznosti na spolek byl začátkem 20. století postaven dům Beseda s hotelovými pokoji, restaurací a pivnicí. Po podpisu mnichovské dohody byla činnost spolku ukončena a hotel přestavěn na byty pro říšskou dráhu. Činnost spolku již obnovena nebyla.

Hotel Imperial

Byl postavený v roce 1912 pro movitou lázeňskou klientelu. Na Výšinu Imperial vede k hotelu 127 metrů dlouhá lanová dráha z Divadelního náměstí.

Hotel Palacký

Nachází se na levém břehu řeky Teplé přímo v lázeňském centru. Jde o jednu z nejstarších budov v lokalitě, která byla postavena v polovině 18. století.

Grandhotel Ambassador

Před rekonstrukcí název Národní dům - secesní hotel s prvky pseudorenesance a pseudogotiky, postaven byl za necelý rok 1901. Stavbu inicioval karlovarský c. k. střelecký sbor, proto původní název zněl Grandhotel Střelecký dům, po přejmenování na Ambassador zde bylo provozováno varieté Orfeus a čtyři restaurace. V roce 1930 přešel hotel do vlastnictví města a po té se mu začalo říkat Národní dům (Volkshaus). V letech 2011-15 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Nyní opět slouží původním účelům. Patří k němu restaurace Julius Zeyer, Nároďák, kavárna a společenský sál (původně varieté Orfeus). Fresky na fasádách znázorňují výjevy z vojenských dějin města.

Parkhotel Richmond

Původní mlýn byl na počátku 19. století nejprve přestavěn na kavárnu Schönbrun, která se nadále rozšiřovala, až z ní vznikl na přelomu 19. a 20. století hotel. Objekt prošel od té doby několika přestavbami, z nichž k poslední došlo mezi lety 1998-2005.

Hotel Atlantic Palace

Dříve Lázeňský dům Atlantic, secesní lázeňská budova postavená na počátku 20. století ve stylu art deco.

Poštovní dvůr

Původně poštovní dvorec s přepřahací stanicí poštovních koňských spřežení, postaven v roce 1781 v klasicistním stylu, roku 1810 pak přestavěn ve stylu empír.

Hotel Thermal

Spa Hotel byl postaven v letech 1967-76 podle návrhu manželů architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Komplex budov je postaven ve stylu Brutalismu a od počátku se o něm uvažovalo jako o kongresovém hotelu a hlavním centru Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hotelové pokoje skýtají výhled na lázeňskou a obchodní část města. Venkovní bazén je vybudován ve skále nad městem. Byl z jedné třetiny napuštěný minerální vodou, je od roku 2015 uzavřený.

Zdroj textů: www.wikipedia.org a https://www.hrady.cz

Na ČT

• Toulavá Kamera: www.ceskatelevize.cz/toulava-kamera/; toulava-kamera-vychutnava-cesko/; toulava-kamera/Lazenske-lesy.
• Národní klenoty - Lázeňský trojúhelník: www.ceskatelevize.cz/narodni-klenoty/lazensky-trojuhelnik-leciva-voda
• Rajské zahrady II - Karlovy Vary, sadové město: www.ceskatelevize.cz/rajske-zahrady-ii/karlovy-vary-sadove-mesto
  
• MFF Karlovy Vary: www.ceskatelevize.cz/porady/mff-karlovy-varyfestivalove-znelky/

Na YouTube

• Karlovy Vary - seznamte se: https://youtu.be/PRpRdOQ7wzA

• Karlovy Vary - Honest Guide: https://youtu.be/vaEXeL-ZlY0
  

• Karlovy Vary - Letecky: https://youtu.be/-byLX31epXU