Církevní památky

Novorománský kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl přestavěn v letech 1858-59 z původního gotického kostela, který v roce 1858 vyhořel. Nejcennější jsou dochované dřevěné sochy sv. Anny Samotřetí z 16. století a Panny Marie Krásenské.

Areál fary u kostela ze druhé poloviny 19. století je tvořen budovou fary z let 1868-69 vystavěnou na starších základech, hospodářským stavením a druhotně umístěnou sochou sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století.

Za kostelem, na bývalém hřbitově, se nachází původně renesanční kamenná zvonice ze 16. století s dřevěným patrem. V 19. století byla upravována. Je kryta valbovou střechou s dolní částí zvoncovou se šindelem.

Další památky

Pozdně klasicistní radnice z roku 1852 vystavěná na renesančních základech domu z roku 1601 stiženého požárem. Hlavní vchod je lemován gotickým portálem z první poloviny 16. století. Je dokladem rozvoje hornického města v 16. století.

Barokní pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice na žulovém sloupu s hranolovým soklem. Dílo je z roku 1806. Kolem něj stály na soklech 4 plastiky, které však byly odstraněny.

Dále v obci dvě venkovské usedlostí. Roubený dům (č.ev. 2) na kamenném soklu se sedlovou střechou. Obytná část domu je roubená, dříve hospodářská část je zděná. Dům pochází z první poloviny 19. století. A zcela zachovalý dům (č.ev. 3) z první poloviny 19. století s roubeným přízemím a hrázděným patrem. Jeden z mála objektů původní zástavby města.

U hlavní cesty ještě druhotně umístěný monolitický žulový smírčí kříž prostý jakéhokoliv nápisu či reliéfu. Dle starší literatury byl roku 1850 do hlavy kříže osazen kovový křížek. Nad ním socha Ecce homo datována rokem 1743.

Hornické muzeum

Areál dolu Vilém se rozkládá v místě středověkého cínového dolu (1km - silnice, cyklostezka 2135, žlutá). Jeho vznik je spojen s počátkem 1. světové války, kdy vzrostla potřeba surovin. Roku 1915 byl důl budován a vybaven nejmodernější technikou, která je z velké části dochována. Jedná se o poslední památku tohoto druhu na těžbu cínové rudy v západních Čechách. Areál sestává z nadzemních staveb bez vlastního podzemního důlního díla. Představují ho budova těžní věže, strojovna a vrátnice.

Jako první expozice muzea byla v roce 1998 zpřístupněna budova bývalé třídírny cínových rud, kde byl umístěn těžní parní stroj z roku 1897. Dnes je zde dále prezentována historie rudného i uhelného hornictví v regionu, historie města Krásno a partnerské obce Bischofsgrün. V roce 2004 byl zpřístupněn i sousední areál s ukázkou lokomotiv a vagónů užívaných v podzemí a v povrchových hnědouhelných lomech. Dále zde lze navštívit ukázkovou štolu, expozici důlní dopravy, výstavu báňského záchranářství, expozici obcí zaniklých hornickou činností a také se projít po naučné stezce.

Rozhledna

Rozhledna na Krásenském vrchu (1,5km - silnice č.209, později silnička, nejdříve cyklostezka 2135, žlutá), byla vystavěna v období hospodářské krize v letech 1933-35. Autorem návrhu byl krásenský rodák, sochař Willibald Russ, který se inspiroval orientálními stavbami, především Babylónskou věží. Rozhledna je 25m vysoká neomítnutá stavba z velikých maltou spojovaných lomových kamenů, z nichž některé jsou takřka balvany. Je okrouhlého půdorysu a směrem vzhůru se zužuje. Dole má průměr 11m a na vrcholu jen asi 3,5m. Schodiště na věž o 120 stupních vede vně, začíná na jižní straně a vine se spirálově vzhůru, je nekryté a je opatřeno zábradlím, taktéž z lomového zdiva, které bylo spadané kolem rozhledny, dnes obnoveno.

Dlouhá stoka

Zachovalé koryto umělého vodního kanálu Dlouhé stoky (Flößgraben, čili Plavební kanál) o délce 24km. Tato národní kulturní památka začíná nedaleko zámečku Kladská, protékající kolem obce Prameny a mířící dále kolem Nové Vsi, bývalého města Čistá, až k Hornímu Slavkovu. Nacházelo se na ní 10 báňských rybníků, 52 mlýnů, 35 mostů a 14 stavidel. Základními napájecími zdroji díla jsou rybníky Kladský a Nový. Kanál sloužil k přivádění vody báňským provozům a k plavení báňského dřeva. Výstavba počala na místě staršího díla z konce 14. století roku 1531 a dokončena byla již roku 1536. Dobově se jednalo o nejrozsáhlejší vodní kanál tohoto typu ve střední Evropě. Je hmotným dokladem nejslavnější - tj. renesanční - éry dolování cínové rudy v oblasti. Zároveň se jedná o důležitý krajinotvorný prvek s výrazným ekologickým rozměrem.

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz